Často slýcháme a čteme, že se staví málo bytů, proto jich je nedostatek a jsou drahé. V jednom z článků o dostupnosti bydlení, jinak velice dobrém, se jeho autor také pustil na tenký led a dospěl k následujícímu závěru: "Až téměř do konce roku 2022 ceny bytů v ČR soustavně narůstaly zejména díky silné poptávce financované hypotékami a relativně omezené nabídce reprezentované nedostatečně silnou bytovou výstavbou i malým počtem obchodovaných secondhandových bytů." Z části měl pravdu. Nedostatečnost bytové výstavby je ale hodně diskutabilní.
Položil jsem proto řečnickou otázku: A kolik bytů by se tedy muselo postavit, aby stávající výstavba nebyla považována za "nedostatečně silnou"? Developerskou mantru MÁLO SE STAVÍ totiž fakt neberu. A je vážně škoda, že její manipulační potenciál neustálým opakováním ještě posilují média a politici. Není pak těžké zblbnout běžnou populaci, aby lidé také opakovali MÁLO SE STAVÍ, MÁLO SE STAVÍ a mantru, zvětšující jejich chtění a nespokojenost, dál posilovali. To je dobré možná tak pro masochisty. Takže jak je to doopravdy?
Pro příklad použijeme Prahu, která bývá jako symbol nedostatečné výstavby prezentována pravidelně. V Praze je bezmála třičtvrtě milionu bytů a žije v ní zhruba milion a půl lidí. To jsou v průměru dva lidé do jednoho bytu. Podle údajů Českého statistického úřadu se od roku 2000 do roku 2022 v Praze postavilo 124.029 bytů, čímž za tu dobu jejich počet narostl o zhruba 20 procent.
Zvýšit tempo výstavby potřebujeme tedy proto, aby stály baráky úplně všude? Nebo chceme udělat ze všech Čechů Pražáky? Anebo chceme zvýšit počet těch několika desítek tisíc prázdných investičních bytů? Podle posledního sčítání lidu z roku 2021, totiž v Praze prázdných bytů bylo téměř 94.000 (ve skutečnosti je to nejspíš o čtvrtinu méně).
Zbyněk Svadba